8. února 2018 07:00 » Po šesti podzimních kolech měli fotbalisté Uhelných skladů na kontě dva body a nevypadalo to s nimi růžově. V přeborovém poločase už jsou však na sedmém místě. Nasbírali 21 bodů, ale trenér Robert Hlavica si dobře uvědomuje, že jeho tým vyhráno nemá. Sestupovat budou čtyři týmy a bodové rozdíly v tabulce nejsou velké. „Na jaře nás čekají jatka, rozhodovat bude každý gól,“ myslí si Hlavica.
Na druhou půli sezony se tedy určitě chystáte, co to dá. Jak jste spokojený s tím, jak příprava běží? Připravujeme se na Motorletu, kde máme k dispozici dobré podmínky a veškeré zázemí. To je už taková naše zimní tradice. Co se týče hráčů, tak někdy je to s účastí lepší a jindy horší. To ale určitě řeší i v jiných klubech. Řeknu to tak, že dvě šatny, co máme v Jinonicích k dispozici, jsme tedy zatím ještě nepotřebovali.
Takže byste si představovali větší účast na tréninku? Uhelky tohle trápí vlastně celou dobu, co jsem v klubu. Působím tam pátým rokem. Když si dám na papír všechny hráče, tak je nás jednadvacet, což je dostatečný počet. A pak přijde trénink nebo zápas a jsem rád, když je nás jedenáct, někdy třeba i deset... Jak jsem už říkal, v přípravě řeší menší počet hráčů na tréninku i jinde.
Budete tedy chtít rozšířit kádr, nebo budete věřit, že si to hráči vezmou k srdci a začnou víc chodit? Co se týče přípravy, tak tu teď máme tři mladé kluky – ročník 98. Máchu z Braníka a dva hráče z Motorletu. Myslím, že jsou všichni tři v chlapech půl roku. Sebevědomí mají ti kluci opravdu velké, jak to v téhle generaci často bývá. Pomalu mám dojem, že mladí to mají dneska tak, že by nejraději dostali desítku na záda, kapitánskou pásku na ruku, jako by říkali, počkejte, já vám teď ukážu, jak se to hraje. Když pak dvakrát nedostanou šanci a zůstanou na lavičce, klidně se stane, že už nepřijdou.
Počítám s tím, že je asi budete muset vrátit do reality... Mácha už za Braník do přeboru naskakoval. Celkově ale musejí zapracovat na kondici, záleží jen na nich, jak zkouška u nás dopadne. Uvidíme, zda tu přípravu u nás přežijou...
Jak se týmu vede po herní stránce? Leden jsme začali pomalu, aby se kluci po té pauze probrali, ale v únoru už to bude jízda. Máme tam zápasy v rytmu středa – sobota. Zatím jsme v přípravě prohráli s Hořovickem 3:5 a se Sedlčany 2:6. Měli jsme soupeře z divize. Já jsem za tyhle zápasy rád. Kluci, i když třeba nechodí tolik na tréninky, musejí proti soupeřům z vyšší soutěže hodně běhat, odmakají to. A i přes ty porážky je spokojenost na obou stranách.
Zmínil jste mladíky na zkoušce. Tím jsou změny v kádru u konce? Na odchodu je Sainer, který jde pracovně do ciziny. Na druhou stranu se k nám vrátil Ondřej Kot. Je mu šestatřicet, byl tři a půl roku v Číně a já s ním počítám na místo stopera. Věřím, že nám pomůže.
Pojďme ještě k těm přípravným zápasům. Je pravda, že s týmy z divize hrajete docela pravidelně. Čím tyhle soupeře oslovujete, že si vyberou právě váš tým? Když se možnost, zahrát si proti takovému soupeři, objeví, tak jsem určitě pro. To se neodmítá. A jak jsem říkal, týmy z divize jsou v kondici a naši kluci to proti nim odmakají. Nejlepší je, když po utkání takový soupeř řekne, tak v létě si to rozdáme znovu. Teď budeme hrát i s dalšími týmy z divize, třeba se Souší, zahrajeme si i s Vltavínem, bude tam i středočeský přebor. Třeba ze Souše nám naposledy z legrace říkali, když se nám na podzim nevedlo, že s A třídou hrát přípravu nechtějí... Tak jsme museli na podzim zabrat.
Je pravda, že ten rozjezd do sezony nebyl úplně optimální. Čím si ho s odstupem času vysvětlujete? Je to fakt paradox, ale musím říct, že jsme v těch zápasech hráli lépe než v těch, kde jsme potom později udělali body. Na začátku nebyly výkony tak špatné, jak to podle výsledků mohlo vypadat, ale body jsme neměli.
Podzim jste sice nakonec zachránili, ale kdyby se podobný rozjezd konal i na jaře, to by byl při sestupovém klíči asi docela hazard... Takový start už si nemůžeme dovolit, to se nemůže opakovat. Tabulka je neskutečně vyrovnaná a snad kromě Třeboradic a Dukly Jižní Město můžou nakonec mít problémy skoro všichni. Souhlasím s trenéry, co říkají, že stačí tři, čtyři prohry a hned máte problém. Na druhou stranu třikrát vyhrajete a hned jste nahoře. Je mi jasné, že na jaře to budou v přeboru jatka.
Řadíte se mezi trenéry, kterým se nezamlouvá, že budou padat čtyři týmy? Když se na současný přebor podívám, tak musím říct, že má za léta, co se v něm pohybuji, největší kvalitu. A je škoda, že z něj spadnou hned čtyři mužstva, ten sestupový klíč je krutý.
Pro vás jako trenéra s prudší povahou to asi bude na jaře dvojnásobný nápor na nervy, že? Už jsem trochu zestárl. (směje se) Je pravda, že ale občas si k tomu taky něco řeknu. Jaro bude náročné pro všechny, rozhodovat bude každá maličkost. Já jsem v tuhle chvíli rád, že jsou všichni kluci zdraví. To je hlavní. Když nám to na jaře půjde v přeboru, klidně budu teď prohrávat každý zápas. Na konkurenci nekoukám, počkám si až na soutěž. Já hlavně chci, abychom byli na jaro dobře připravení a zvládli jsme to. Je to kulatý, každý zápas začíná za stavu 0:0 a soupeř je z masa a kostí.
Ve druhém přípravném utkání přivítal "A" tým Uhelných skladů 31.1.2018 od 19 h. na hřišti UMT Motorlet divizní SK Hořovicko. Oboustranně útočné utkání přineslo řadu gólových šancí, které hostující tým lépe využil. Příjemně překvapil střelec dvou branek Šafránek, který si svým výkonem řekl razantně o místo v kádru Uhelných skladů. Utkání splnilo veškeré aspekty zimní přípravy.
SK UHELNÉ SKLADY PRAHA - SK HOŘOVICKO 3 : 5 (1 : 1)
Branky Uhelných skladů: 2 Šafránek, Zilvar
Sestava US: Kučera - Pártl, Koubek, Majerčin, Steinocher T. - Belán (46´Arafa), Šafránek, Bartůněk, Steinocher L. - Zilvar, Hák
Naše "A" mužstvo zahájilo přípravu prvním tréninkem v úterý 16.1. A už na sobotu 20.1.2018 si pozvalo na hřiště (UMT) Motorletu tradičního soupeře do přípravy, tým Tatranu Sedlčany. Klasické přípravné utkání, které nás individuálními chybami připravilo o lepší výsledek. I tak utkání splnilo svůj účel.
SK UHELNÉ SKLADY PRAHA - TATRAN SEDLČANY 2 : 6 (1 : 3)
18. listopadu 2017 13:16 » Na těžkém terénu stadionu na Cibulkách se hrál od začátku svižný a pohledný fotbal. Nejvíce blátivý povrch vadil oběma brankářům, protože před jejich brankami to bylo opravdu hodně mazlavé. Domácí se dostali do vedení, ale rychle o něj přišli. Po přestávce si vypracovali tříbrankový náskok a dovolili Kopanině už jen korekci výsledku v poslední minutě zápasu na 4:2.
Hosté začali pěkně z ostra. Už ve 2. minutě přilétl před domácí branku centr z levé strany, Urban do něj trknul hlavou, ale zamířil do břevna. L dorážce už se nedostal. Pak si hosté připravili několik standardních situací, ale bez efektu zakončení.
Domácí se poprvé předvedli v 9. minutě. Steinocherova střela byla ztečována na roh. Za tři minuty už Uhlíři udeřili. Z pravé strany odcentroval Belán, míč mu zkluzl tak šikovně, že přeplachtil Švarce a zapadl za zadní tyč do sítě - 1:0.
Vzápětí se po další akci domácích ocitl sám před Švarcem Zilvar, ale se zakončením naložil mizerně. A tak místo 2:0, to bylo 1:1. Hosté rychle zakombinovali po trase Buzek - Huleš, ten našel před brankou volného Urbana, kterýuž si v koncovce věděl rady a srovnal na 1:1.
Po pár minutách se po levé straně Urban prosadil přes Mareše, ale přihrávku před branku pokazil. Na druhé straně rohový kop domácích vyrazil Švarc k Sainerovi, ten vypálil vysoko nad branku.
Slibné příležitosti se dál střídali na obou stranách. Na té domácí Zilvar se Steinocher ndokázali dovést k zakončení akci sami na Bláhu. Ten stačil míč ukopnout na roh. V závěru poločasu skončila nedůrazná hlavička Zilvara v náruči Švarce.
Na straně hostů se dostal do zakončení dvakrát Urban, ale ani jednou to k nebezpečnější koncovce nevedlo. Do kabin tak odcházeli soupeři za nerozhodného stavu 1:1.
Už v 53. minutě mohli jít domácí podruhé do vedení. Parádní pas Steinochera mezi obránci poslal do úniku Belána. Ten ale místo zakončení ještě přihrával na Zilvara a míče se zmocnil Švarc. V 60. minutě už to domácím vyšlo. Dlouhý míč prodloužil hlavou Klána na Zilvara, ten se zbavil Bláhy a levačkou vypálil. Švarc si sice na míč sáhl, ale ten ťukl do tyče a zapadl do sítě - 2:1.
Hosté mohli vzápěti opět srovnat krok. Z přímého kopu ale Urban zamířil jen do levé tyče domácí branky a míč se odrazil přes celou její šířku do bezpečného prostoru, kde už operovali domácí hráči.
Hosté stále více otevírali svou obranu a domácí to začali trestat. V 68. minutě Belán uvolnil Klána a jeho střela si ve skluzu před brankou ještě srazil do sítě Bláha - 3:1. Vzápětí mohli hosté jít ke kontaktnímu gólu. Urban vymotal kličkami střed domácí obrany, posunul míč Melničukovi. Ten se vzápětí chytal za hlavu, když poslal svou střelu vysoko nad branku.
A tak se opět radovali domácí. Zilvar se nenechal chytit do ofsajdové pasti a sám proti Švarcovi přidal čtvtrou branku Uhlířů.
Kosmeticky výsledek upravil svým druhým gólem Urban. Přímý kop Bláhy z půlky hřiště si našel ve vápně a šikovně z první míč usměrnil za záda Kučery - 4:2.
Uhelné sklady - FC Přední Kopanina 4:2 (1:1) Branky: 60. a 74. Zilvar, 12. Belán, 68. Klán - 15. a 90. Urban. ŽK: 66. Steinocher - 65. Čihák. Rozhodčí: Tereba - Kučera, Váša. Diváků: 55. Uhelné sklady: Kučera - Pártl, Mareš, Studnička, Sainer - Belán, Hrazdíra, Bartůněk (69. Šafránek), Steinocher - Klán, Zilvar (89. Hájek). Trenér: Robert Hlavica. Přední Kopanina: Švarc - Huleš (78. Levý), Čihák, Bláha, Sýkora (63. Průša) - Kolář - Buzek, Melničuk, Flaks - Kozlík (83. Pliska) - Urban. Trenér: Daniel Vott.
Hlasy trenérů Robert Hlavica (Uhelné sklady): „Já mám zápasy s Kopaninou rád. Je to fotbalové, agresivní. Dnes rozhodly maličkosti. To utkání mohlo skončit tak i tak, možná všelijak, ale jak říkám i takhle jsme rádi za body. Alespoň to bude po tom strašlivém začátku více v klidu.” Daniel Vott (Přední Kopanina): „Líbilo se mi to v první půli. Na to jaký byl terén, zima a všechno, se hrál dobrý fotbal, oboustranně nahoru - dolů. Asi remíza 1:1 byla spravedlivá. Ikdyž jsme tam měli ještě nějaké šance, ale domácí taky. V druhé půli se to asi zlomilo za stavu 2:1, kdy jsme z přímáku nastřelili jen tyč a pak to domácí z brejků rozhodli. Využili své šance a proto musím uznat, že vyhráli zaslouženě.”
Nejlepší hráč Uhelných skladů: Luděk Steinocher. Nejlepší hráč Kopaniny: nikdo. Nejlepší hráč podle fotbalpraha.cz: David Belán (Uhelné sklady).
15. listopadu 2017 07:00 » Vyčníval. A nejen svojí výškou. Útočník Uhelných skladů Václav Klán byl v přeborovém utkání v Ďáblicích vidět. A nejen tím, že poslal hosty hlavičkou do vedení. Bylo vidět, že si s balonem rozumí. Když bylo třeba, podržel míč, jindy ho přihrál a párkrát v zápase pobavil diváky i sérií kliček. Trenér hostů Robert Hlavica měl při volbě nejlepšího hráče jasno. „Jsem hlavně rád, že jsme vyhráli. Bude se nám teď dýchat o něco lépe,“ hlásil Václav Klán, autor pěti branek v této sezoně, po výhře 2:1. Uhelné sklady mají teď osmnáct bodů a jsou deváté, poražené Ďáblice zůstaly na třinácti a jsou třinácté.
Hrálo se v zimě a za deště, navíc na malém hřišti s umělým povrchem. Jak těžký zápas to v tom děsném počasí byl? Říkali jsme si od začátku, že to bude hodně těžký zápas. Věděli jsme, že na té malé umělce to nebude moc o fotbale. A to se taky nakonec potvrdilo. Jsme za tři body moc rádi, protože nám na podzim chyběly. Díky tomu, že jsme tady vyhráli, tak snad budeme mít o něco klidnější zimu.
V první půli vás ale Ďáblice na šance porazily. Překvapily vás něčím, nebo čím vysvětlíte ten ne úplně dobrý výkon? Je to pravda, kdybychom prohrávali tři, čtyři nula, tak bychom se asi nemohli divit a nemohli bychom říct ani slovo. Naštěstí ty svoje velké šance nedali a podržel nás i brankář Kučera, takže jsme zůstali ve hře a nakonec ve druhé půli i dali vítězný gól.
Výhru jste týmu přiblížil vy v první půli, když jste proměnil centr. Vypadalo to jako jednoduchá situace, ale zdání někdy klame. Jak těžké bylo skórovat? Zachránili jsme ztracený balon a spoluhráč to vracel pod sebe levou nohou, což mě trošku překvapilo a míč mě trefil dobře do hlavy. (směje se) Šlo to do protipohybu gólmana a my byli ve vedení.
Místo pojištění náskoku jste pak ale přenechali iniciativu domácím. Co se stalo? Gól jsme dali hodně brzy, tak nevím, jestli zavládlo nějaké uspokojení. Možná jsme si mysleli, že to půjde samo. Nakonec jsme dostali facku v podobě gólu na 1:1, ale těch šancí měli domácí víc. Náš trenér pak udělal v kabině trošku vítr. A do druhé půle jsme šli s čistou hlavou, kdy jsme si řekli, že to musíme v Ďáblicích prostě vyhrát a jsem rád, že se to potvrdilo.
Pro vás byl vstřelený gól tak nějak povinností, ne? Když jste hrál na tomhle malém hřišti poprvé, také jste byl úspěšný, že? To bylo na jaře a já jsem dal dva góly. (usmívá se). Je pravda, že proti Ďáblicím se mi docela daří a bylo by fajn, kdybychom proti nim nastupovali častěji. Když jsme šli na tohle hřiště, bylo jasné, že to bude bitva. A s fotbalem to nic moc společného nemělo. Říkali jsme si, že bude hodně důležité vyhrávat souboje, kdo bude důraznější a bude získávat odražené míče, tak bude mít hodně navrch a vyhraje. Nakonec se to potvrdilo.
Vidíte důležitost této výhry i v tom, že v téhle sezoně je hodně krutý sestupový klíč, kdy z přeboru budou padat minimálně čtyři mužstva? Určitě nechceme ani v náznaku myslet na to, že by se nás měl sestup týkat. Ale jsou to pochopitelně i z tohoto pohledu moc důležité body. Bude se nám teď určitě dýchat o něco lépe a můžeme si zahrát fotbal, ne se jen strachovat o výsledek.
Získali jste tři důležité body, ale pořád jen doháníte nepovedený start do sezony. To se na vás tak podepsala ta situace, kdy se zdálo, že půjdete do divize a pak z toho nebylo nic? Byli jsme všichni rádi, že jsme nakonec skončili na třetím místě, pak přišla i šance jít do divize. Podle mého ta věc ale neměla na začátek sezony vliv, že by třeba proti nám měli soupeři nějak zvýšenou motivaci. My jsme se o všem v kabině bavili, trenér nám dal volnou ruku a bylo jasné, že bychom divizi hráli, kdybychom dostali šanci být ve skupině B. Ale to se nestalo a my jsme v přeboru. Na jeho startu na nás padla nějaká deka, přitom jsme si říkali, že by bylo fajn hrát zase nahoře. Teď už se to ale naštěstí výsledkově i herně zlepšuje. A doufám, že to bude pokračovat.
Vy sám jste vyšší soutěže hrál, čekal bych, že teď se vám výš nechtělo... Svoje jsem si k tomu řekl, říkal jsem klukům, že je to daleko náročnější - a nejen po stránce cestování. Co se týče mojí osoby, tak třeba si ještě vyšší soutěže někdy zahraju, ale jsem spokojený v přeboru na Uhelkách. Tak to teď zůstane.
Vám se trochu povedlo napravit fotbalový víkend vaší rodiny. Bratr Martin hraje třetí ligu za Jirny a ty dostaly šest gólů za poločas na hřišti Vltavínu... To je pravda, aspoň trochu jsem zachránil rodinnou bilanci. (směje se)
Brzy budete mít za sebou jaro a podzim v přeboru, jaké dojmy ze soutěže máte? Celkově jsem docela překvapený. Někdo by si řekl, že si do přeboru půjde prostě zahrát. Ale jsou tam hodně dobří fotbalisté, ta soutěž má můj respekt.
13. listopadu 2017 12:00 » Bitvu dvou týmů ze spodní půlky tabulky vyhráli v Ďáblicích fotbalisté Uhelných skladů. Domácí tým měl na malém hřišti s umělým povrchem v prvním poločase na šance jasně navrch, po přestávce se ovšem hra vyrovnala, a protože hosté dali gól, odvezli si zlaté body za vítězství 2:1.
V chladném nedělním odpoledni se čekala pořádná bitva, aby ne, ve hře byly důležité body. Opatrná partie se ale nekonala, naopak. Začalo se pěkně zostra a domácí z toho radost neměli. Už ve čtvrté minutě předvedli Uhlíři parádní akci po ose Belán - Bartůněk a zakončující Klán se hlavou nemýlil. Fanoušci Ďáblic za klandrem jen vzdychali, protože začátky utkání domácímu týmu opravdu nejdou. „Minule jsme dostali gól o minutu dřív," posteskl si jeden z nich.
Nedalo se svítit, Ďáblice musely dohánět ztrátu. Ovšem herně to z jejich strany nebyl žádný propadák, spíš naopak. Brzy totiž mohlo být srovnáno, když se hnal sám na brankáře Blažek, ale gólman Kučera jeho ránu vyrazil. Akce následně pokračovala, ale uťal ji nakonec odpískaný útočný faul. Za chvíli si domácí sedmička, tedy opět útočník Blažek, naběhla z druhého křídla do vápna. Ale z dobré pozice pálil tentokrát nad branku. Fanoušci Ďáblic nemohli uvěřit, že ani tahle tutovka nerozvlnila síť.
Uhelné sklady odpověděly ranou Zilvara vedle branky, ale nebezpečnější byly dál Ďáblice. Dafčík ovšem v pokutovém území z otočky pálil jen slabě a brankář Kučera míč bez problémů kryl. Pak se do třetice všeho dobrého dostal za obranu týmu z Prahy 5 aktivní Blažek, jenže gólman Uhlířů podržel svůj tým dalším parádním zákrokem a ránu vyrazil na rohový kop. Po chytrém přizvednutí hlavou pak pálil z výhodné pozice Dafčík, ale opět míč jen prolétl nad břevnem.
Aby v tom nebyl domácí útočník Blažek sám, spálil další tutovku jeho spoluhráč Horváth, Ten se dostal do šance z pravého křídla po zemi, ale opět vedle tyče. V 28. minutě už to ale přišlo, když po dlouhém autu propadl míč v pokutovém území k Jerhotovi, jenž nedal gólmanovi šanci zasáhnout a prudkou ranou vyrovnal nekompromisně na 1:1. Do kabin mohli jít domácí ještě veselejší, ale nestalo se, když gólman Kučera kryl jistě trestný kop z nebezpečné vzdálenosti.
Ve druhém poločase, už za pořádného deště, se zápas proměnil v obrovskou bitvu. Na malém hřišti bylo k vidění hodně soubojů, Uhlíři se předháněli v bojovnosti a šancí domácích ubylo. Když pak pro zranění odstoupil útočník Blažek, nebyly už skoro žádné. Hostům se dýchalo lépe od 67. minuty, kdy se po centru z pravé strany prosadil Bartůněk a bylo to 1:2. V tu chvíli musely ďáblický tým ještě víc mrzet zahozené tutovky z první půle. Pojistit náskok mohl pro hosty Steinocher, ale pohlednou akci zakončil ranou těsně vedle šibenice.
Domácí tým bojoval, jeho snahy se s blížícím se koncem utápěly v křeči a nevedly ke gólovému úspěchu. Uhlíři se rvali o každý míč, neuhnuli v jediném souboji a na konci zápasu i proto slavili cennou výhru 2:1.
Hlasy trenérů Vasil Boev (Ďáblice): „Souhlasím s trenérem hostů s hodnocením první půle, to všichni viděli. Šli jsme čtyřikrát sami na brankáře, plus tam byly další šance ve vápně. Minimálně 4:1 jsme měli vyhrávat a nebylo co řešit. Druhá půle, to byla nakopávaná, holomajzna, Soupeř to ubránil. A druhý gól, co jsme dostali? Nemůžu si pomoci, ale tam byl jasný ofsajd, metrový. Bylo to u naší lavičky. Ale na to se nehraje, na rozhodčí se vymlouvat nechci. Ublížilo nám zranění Blažka, s jeho odchodem odešly i naše šance. Nechápu, jak sudí posoudil ten jeho souboj ve vápně, on má bouli na noze, Blažek hrál balon a soupeř trefil Blažka. Pokud tohle není penalta, tak nevím, co to je. Ale rozhodčí nepískl. Na tomhle malém hřišti to bylo o bojovnosti. Nabízeli jsme hostům, že se bude hrát na trávě, ale odmítli. Prohráli jsme si to v první půli, ta byla jasně v naší režii a měli jsme dát čtyři, pět gólů a nebylo co řešit. Ale s tím se potýkáme pořád." Robert Hlavica (Uhelné sklady): „Kdybychom po první půli prohrávali o dva nebo o tři góly, tak by se ani nikdo nedivil. Hráči si o přestávce uvědomili, že takhle se o záchranu nehraje. Ve druhé půli jsme byli lepší a za ni jsme asi zaslouženě zvítězili. Po gólu na 2:1 jsem si říkal, že by měl být ten náš tým natolik zkušený, aby to na tomhle pingpongovém hřišti dohrál na vítězství. Jsou to pro nás zlaté body. Co se týče našeho požadavku, že jsme chtěli hrát na umělé trávě, tak my se řídíme heslem, co je psáno, to je dáno. A napsáno bylo Ďáblice UMT, takže nebylo co řešit."
Nejlepší hráč Ďáblic: Michal Jerhot. Nejlepší hráč Uhelných skladů: Václav Klán. Nejlepší hráč podle fotbalpraha.cz: Luděk Steinocher (Uhelné sklady).
